Kostel svaté Terezie od Dítěte Ježíše v Praze-Kobylisích je římskokatolický farní kostel zasvěcený svaté Terezii z Lisieux. Nachází se na Kobyliském náměstí poblíž stanice metra Kobylisy. Správa farnosti, které kostel náleží, je svěřena salesiánům Dona Bosca.

Roku 1926 věnoval statkář Antonín Ženíšek katolickému stavebnímu družstvu „Charitas“ pozemek o rozloze cca 2000 m2 na vybudování kostela, později k témuž účelu prodal ještě další parcely za třetinovou cenu. Pozemky později přešly na spolek „Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny“, jehož posláním byly stavby nových kostelů na okrajích Prahy. Roku 1932 spolek oslovil salesiány, kteří v Čechách začali působit roku 1927, aby si zde vybudovali ústav a kostel.
Salesiáni nejprve odmítli, protože pro takový projekt ještě neměli dostatek lidí. Později byl založen „Spolek pro vystavění a udržování římskokatolického kostela v Praze 8-Kobylisích“ a 8.prosince 1934 pražský arcibiskup kardinál Karel Kašpar posvětil základní kámen kostela. Do Prahy salesiáni přišli na žádost kardinála Kašpara. Po založení „Spolku pracovníků salesiánských v ČSR“ v roce 1936 byla jednání obnovena, salesiánský spolek převzal pozemky a 11.května 1936 vyhlásil výběrové řízení na dodavatele stavby, smlouva s vybranou firmou V. Nekvasil byla uzavřena 27. června 1936. Autorem kaple byl architekt Čeněk Vořech. Kaple byla navržena jako provizorium, dochovaly se čtyři tehdejší návrhy dostavby kostela, z nichž žádný nebyl pozděi realizován.
Výstavba salesiánského ústavu v Kobylisích byla zahájena v červenci 1936, a výstavbu řídil a prvním ředitelem ústavu se stal Štěpán Trochta. Součástí komplexu byla i ústavní kaple sv. Terezičky, která byla přístupná i veřejnosti. První výkop pro kapli byl zahájen 17. července 1936, vysvětil ji arcibiskup Kašpar 24. října 1937. Roku 1938 byly přivezeny první dva zvony z pěti plánovaných, v březnu 1942 byly buď oba či jeden z nich zrekvírovány německou armádou a roztaveny. K 1.prosinci 1946 byla při kapli zřízena kobyliská farnost, o což poprvé Štěpán Trochta žádal v únoru 1942 protože zřízením duchovní správy bylo podmíněno již převzetí pozemku. Prvním duchovním správcem byl jmenován salesián Cyril Ondra.